Všechno je dobré takové, jaké to je

Slogan Ivy Adamcové, který pomáhá žít bez odporů a niterných poryvů.

...Tak tedy vznikly

řekly jsme si na jednom setkání Ivy Adamcové s posluchači v pražském sále Ulita, kde Olina moderovala. V určeném čase nešlo odpovědět na všechno, co lidi zajímalo, otázek i příběhů bylo neskutečné množství. Tak jsme jich dvacet vybraly a vznikla "jednička" Jak to vidí Ivanka Adamcová.  


První kniha s dvaceti příběhy a komentáři v tištěné podobě už je vyprodaná, elektronickou ve všech formátech si můžete koupit na adrese:

https://www.statekslunecnice.cz/elektronicka-kniha-jak-to-vidi-ivanka-adamcova-czk/

Jak to vidí Ivanka Adamcová 2

Tak už je na světě i "dvojka"

Druhá knížka Oliny a Ivy vznikla méně spontánně než první.
O tu byl nečekaný zájem, a tak obě usoudily, že nastal čas napsat novou. Vybrat si pro společnou práci, kdy je třeba se tu a tam sejít, aby mohla Olina nahrát Ivančiny komentáře, rok pandemie Covidu-19, nebyl šťastný nápad, ale kdo to mohl tušit? 

A kdyby jen to. Když už se povedlo dopsat poslední písmeno, zalomit ji, nechat ji přečíst skvělou češtinářkou, přišlo na "nejhorší". Získat termín v tiskárně, která toho taky po dobu lockdownu asi neměla moc na práci, a tak během jakoby pohodového léta přijímala jednu objednávku za druhou. 

Nicméně se našlo datum i pro Olu a Ivu. O peripetiích této anabáze si přečtětě zde: https://olina-taborska.blogspot.com/

V knize Jak to vidí Ivanka Adamcová 2.
se dozvíte: 

Co to znamená žít v pokoře
Co je vědomí, hmota, božství, odpor, 3 D, 4 D a 5 D
(dokonce i 6 D)
Jak žít, když nás někdo opustí, podvede, nemiluje, zemře, nesnáší, pomlouvá, nepřeje nám
Proč nemáme nic posuzovat, hodnotit, označovat za "dobré" nebo "špatné"Jak žít v harmonii se světem a být "jenom" spokojená/ý

I tato druhá kniha nabízí příběhy nabité ději plnými dramat, ale i optimismu, a také komentáře Ivy Adamcové, díky nimž si čtenář může konfrontovat svůj náhled na věc.

2. ukázka z druhé knihy

Jsem spokojená single


Odmalička jsem měla úspěch u kluků. V první třídě se do mne zamiloval spolužák Jirka. Měla jsem ho stále v patách. Nosil mi dárky, rodiče jeho vztah ke mně asi podporovali. Nejprve mi přinesl křečka. Živého. Neodolala jsem, přemluvila tátu a mámu, aby pořídili výbavu a klec. Jirkova rodina měla auto, my ne, a tak jsem s nimi jezdila na nedělní výlety, které si synek prosadil. 

 Necítila jsem k němu nic než přátelství, byla jsem s ním ráda stejně jako s ostatními kamarády a kamarádkami, akorát on si mě tak trochu přivlastňoval. Úspěšně, měla jsem se s ním dobře. Přátelství nám vydrželo až do deváté třídy, kdy jsme šli každý na jiný obor. Z něj se měl stát právník, já jsem květinářka. Prodávám kytky, vážu je, dělám výzdobu na objednávku, říká se tomu aranže. Moc mě to baví a neměnila bych.

Z Jirky je advokát. Velmi bohatý. Obhajuje bohaté zločince. Vídáme se jen na třídních srazech a nemáme si skoro co říct.

Ani nevím, zda je ženatý. Možná jo, pochybuju, že by nedoplnil šťastnou rodinou vzorec, podle nějž se pozná úspěšný třicátník . Já vdaná nejsem a nemám svatbu v plánu ani v blízké budoucnosti. Možná ani v daleké...

Jsem single a baví mě to. Naučila jsem se nevnímat úkorně dotazy: "Ty jsi sama???" "Nechybí ti rodina???" "Copak ty nechceš děti???"

Jsem sama, rodinu mám širokou - zdravé a spokojené rodiče, fajn sestru, rozumíme si a její tři potomci dostatečně saturují můj mateřský pud, který se však ještě nedostavil. I tak to s dětmi umím a všichni tři sestřini potomci to potvrzují nadšením, s jakým reagují na vyslovení mého jména v souvislosti s nějakou společnou akcí.

Když jsem s nimi, vžiju se do nich a dělám to, co chtějí. Jsem jako oni, což je baví, protože jsem jediná dospělá, která se jim takhle dokáže přizpůsobit. Nechám je, aby vymysleli zábavu, a já ji pak manažersky uspořádám a účastním se jí. Stanu se také aktérkou.

Logicky se ti, co to o mně vědí, ptají: "Když si s dětmi tak rozumíš, proč nemáš svoje?"

"Nechci svoje. Když se chci poňuchňat, je s kým," odpovídám upřímně, což mi ale nikdo nevěří.

Jak se mi podařilo přesvědčit příležitostné partnery, aby po mně nechtěli svatbu a dítě? Nepodařilo, proto jsem single, i když mám pořád někoho jak po boku, tak v posteli. Nejsem však promiskuitní. Jen - když partner neunese moji neochotu k založení rodiny, opustí mě. Nikdy však nejsem sama dlouho, protože jsem se rodičům povedla i fyzicky. Aby ne, oba jsou stále atraktivní. Něco jsem po nich tudíž zdědila, i když vždy říkám, že sestra je hezčí.   

3. ukázka z druhé knihy:

Jak to vidí Ivanka Adamcová

Jsem spokojená single

 

To je krásný příběh. Vše je o respektu. Lidé většinou nejsou zvyklí respektovat to, čemu nerozumí. Pokud budu jako většina lidí toužit po svatbě a dětech, nepochopím toho, kdo je spokojený bez partnera, nemá potřebu přivádět na svět děti a zavazovat se na celý život. Chce si rozhodovat o svém životě sám.

Je to vždy oboustranné. Pokud chci žít jinak než drtivá většina, musím počítat s tím, že to někomu nebude příjemné. Klidně i mým nejbližším.

Rodiče od svých dospělých dětí očekávají, že i ony založí rodinu. Začnou kalkulovat a těšit se na vnoučata. Splňují si tím však jen svá přání. Mnohým nedochází, že tím, jak vyvíjejí nátlak, ať už slovní nebo psychický, jen své potomky drtí. Je to zbytečné.

Doporučuji opakovat si, že to, co byste nechtěli, aby vám dělali druzí, nemáte dělat vy jim. To stačí. Taková nestrannost vám otevře oči. Najednou vezmete na vědomí, že existují i lidé spokojení bez toho, co mají ostatní. Kdo chce mít všechno, co se obecně očekává, komplikuje si život. Z chtivosti přehlédne mnoho charakterových vad svého protějška a pak se brzy rozvádí, mnohdy už jsou děti a ty to odnesou nejvíc. Proto jenom respektujte to, co chtějí jiní lidé, ale i to, co si přejí vaše děti. Nechte je, ať si vyzkoušejí svůj život, je koneckonců jejich. Vy jste se také rozhodli pro ten svůj a možná vám do toho někdo zasahoval a museli jste si to bránit. Nedovolte, aby se někdo musel bránit vašim názorům. Když se na všechno podíváte z obou úhlů, budete vzornými rodiči nebo dětmi. Je však třeba říct si své. V klidu a bez emocí si prosadit svůj názor.

Bylo by též dobré se nedurdit, když potřebujete vysvětlovat lidem, že to máte tak a tak. Stačí jim to říct, možná i s lehkým pousmáním, však oni si zvyknou.

Budete se taky muset připravit na to, že vás třeba budou litovat, protože si mohou v nevědomosti myslet, že trpíte, nebo že to neumíte ve vztazích. Je možné, že budete vypadat před druhými jako chudáček. Chcete-li žít podle svého, připusťte si všechny varianty, obzvláště zvolíte-li si životní styl, který je něčím výjimečný. Respekt k životu svému i k druhým lidským osudům, to je to, co vzájemně potřebujeme.

 

Knihy prodávají:

První e-kniha Jak to vidí Ivanka Adamcová: https://www.statekslunecnice.cz/elektronicka-kniha-jak-to-vidi-ivanka-adamcova-czk/

Tištěná Jak to vidí Ivanka Adamcová 2: https://www.statekslunecnice.cz/kniha-jak-to-vidi-ivanka-adamcova-2-czk/

E-kniha Jak to vidí |vanka Adamcová 2: https://www.statekslunecnice.cz/knihy-jak-to-vidi-ivanka-adamcova/

V knihkupectvích https://www.udzoudyho.cz/ a https://knihy.hledajici.cz/,

Při pobytech na statku Slunečnice a na přednáškách Ivy Adamcové.

Cena tištěné knihy: 300 Kč plus poštovné 

 Cena e-knihy: 240 Kč









--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------